Zmrzlí ptáci padali z nebe, lyže praskaly. Kruté mrazy omráčily Československo
Publikováno: 11.1.2026
HISTORIE / „Den jako stvořený pro milovníky socialismu – během 24 hodin vypnuli jedenáctkrát proud. Teď je půl druhé v noci, za okny celá Praha tak temná, jak jsem ji ještě neviděl. Nesvítí pouliční lucerny, nesvítí nic." Těmito slovy vzpomínal český básník a spisovatel Jan Zábrana na lednové dny roku 1979. Dny, kdy se Československo i další země Evropy staly svědky jednoho z největších meteorologických extrémů celého 20. století. Zprvu se přitom nezdálo, že by silvestr roku 1978 měl oproti jiným oslavám konce roku nějak vybočovat či se výrazněji zapsat do společenské paměti. Lidé se smáli u televizních obrazovek vtipům herce a moderátora Vladimíra Menšíka a estrádním scénkám se známými tvářemi, jiní zamířili za zábavou a tancem do kulturních domů, sokoloven či restaurací. Vyrazili nalehko – v lehkých kabátech, bundách, některé ženy dokonce v lodičkách. Teploměr jim přál a ukazoval hodnoty připomínající spíše jarní měsíce. Odpoledne například meteostanice v Praze-Libuši zaznamenala příjemných 11,4 stupně Celsia. Napříč zemí se s výjimkou severních oblastí Liberecka, Šluknovska a Frýdlantska teploty pohybovaly v rozmezí 9 až 15 stupňů. Netušili ovšem, že se k nim přes Krušné hory valí vlna arktického vzduchu, která na několik týdnů rychle a nemilosrdně zmrazí život v celém Československu. Téměř na měsíc. Meteorologové sice varovali, že nový rok s sebou přinese pokles teplot, ale takový extrémní výkyv překvapil i je. Vzduch se každou hodinu ochlazoval o více než tři stupně, během pouhých 24 hodin se leckde teploty propadly až o třicet stupňů. Například v Poděbradech posledního odpoledne roku 1978 bylo 12 stupňů nad nulou,…