Známá literární díla byla označena za hrozbu pro školní mládež. Knihovny vyřazují některé tituly

<p><img width="1920" height="1440" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/02/6176752278_c365ea4a08_k.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Kennedy Library, CC BY-NC 2.0" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/02/6176752278_c365ea4a08_k.jpg 1920w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/02/6176752278_c365ea4a08_k-300x225.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/02/6176752278_c365ea4a08_k-1024x768.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/02/6176752278_c365ea4a08_k-768x576.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/02/6176752278_c365ea4a08_k-1536x1152.jpg 1536w" sizes="(max-width: 1920px) 100vw, 1920px" /></p><strong>V poslední době se ve Spojených státech amerických rozšířila vlna protestů, v nichž rodiče či různé spolky požadují po učitelích nebo odpovědných úřednících veřejných škol revizi zdejších knihoven a následně vyřazení některých titulů. Jako nejčastěji udávané důvody se objevují rasové otázky a také údajná obscénnost či jiná podobná škodlivost pro děti školního věku. Jenže vyřazována jsou i některá celosvětově proslulá a dlouhodobě užívaná literární díla.</strong> Podle aktivistů bojujících za svobodu slova jde o novodobou cenzuru. Například organizace We The Patriots na své <a href="https://wethepatriotsusa.org/wtp-usa-fights-critical-race-theory-in-schools/?fbclid=IwAR0RA8wRBU8UhPqwbj8Z5VtEW4q-AVs4KyGZDbHVJ_a-oVL2ox4hyZSpCh4" target="_blank" rel="noopener noreferrer">webové stránce</a> píše, že „každý den se ve školách po celé Americe studentům říká, že nejsou dost dobří. A co hůř, učí se, že jsou špatní. Že jsou zodpovědní za útlak milionů lidí v průběhu posledních 400 let. Že musí odčinit údajné hříchy svých otců. To se vyučuje pod rouškou učebních osnov známých jako kritická rasová teorie.“ Virginská pobočka konzervativní rodičovsko-právní skupiny <a href="https://www.noleftturn.us/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">No Left Turn in Education</a> se pustila do sestavování seznam knih, které jsou podle jejího mínění „používány k šíření radikálních a rasistických ideologií mezi studenty“ a „rozdělují společnost za účelem „indoktrinace dětí nebezpečnou ideologií“. Na seznamu je zařazen například dystopický román Margaret Atwoodové Příběh služebnice z roku 1985 nebo Bílá křehkost od Robin Diangelové z roku 2018. Tato díla by podle No Left Turn in Education neměla být ve výuce využívána samostatně, ale v kontextu s dalšími knihami či texty poskytujícími i jiný pohled na americké dějiny. Pokud tomu tak nebude, měli by rodiče mít možnost děti z takových hodin odhlásit. Stížnosti podané na knihy ve školních knihovnách eviduje od roku 1990 <a href="https://www.ala.org/advocacy/bbooks/frequentlychallengedbooks/top10" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Americká knihovnická asociace</a>. Shromažďuje přitom informace ze dvou zdrojů - zpráv z médií a ze zpráv od jednotlivců. Zprávy o napadeních vybrané z veřejných dokumentů a médií z celé země jsou následně shromažďovány v časopise Journal of Intellectual Freedom and Privacy a poté publikovány v příručce Banned Books, neboli Zakázané knihy. Asociace sestavuje seznamy zakázaných a napadených knižních titulů, aby informovala veřejnost o cenzurních snahách, které se týkají knihoven a škol. V zatím posledním kompletně zpracovaném seznamu z roku 2020 bylo zaregistrováno 156 výzev k zákazu 273 konkrétních knižních titulů. Pro evropského čtenáře, který má alespoň nějakou povědomost o americké literatuře, je šokující, že mezi desítkou nejčastěji napadaných a zakazovaných titulů byly dvě celosvětově proslavené a oceňované knihy, jež se navíc v minulosti dočkaly i filmového zpracování. První je román Jako zabít ptáčka od Harper Leeové, která za něj v roce 1961 získala Pulitzerovu cenu. Jde o již klasické dílo moderní americké literatury, popisující život na jihu USA v době před druhou světovou válkou. A to včetně rasové nerovnoprávnosti a dalších tehdy běžných sociálních vztahů v „jižanských státech“. Důvodem zákazu byly „rasové urážky, které mohou mít negativní vliv na studenty, a také postava „bílého spasitele“. Neméně překvapivě je na seznamu zařazena také novela Johna Steinbecka O myších a lidech, která byl rovněž zakázána kvůli „rasovým urážkám a rasistickým stereotypům a jejich negativnímu vlivu na studenty“. Před několika dny navíc rozvířila debatu snaha školní rady v Tennessee, která vyřadila z učebních osnov Pulitzerovou cenou vyznamenaný komiks Arta Spiegelmana Maus, jenž netradiční formou zpracovává vzpomínky autorova otce na holocaust. Oficiálním důvodem byly vulgární výrazy a zobrazení nahoty. Možná se však spíše jednalo o latentní antisemitismus, což se později ukázalo v diskusním pořadu The View televize ABC, kde černošská herečka Whoopi Goldbergová v debatě o zákazu této knihy <a href="https://www.youtube.com/watch?v=t3zz1FFGM9I" target="_blank" rel="noopener noreferrer">prohlásila</a>, že nacistická genocida Židů se týkala „dvou skupin bělochů“, a nešlo tedy o rasismus. K nám zatím žádná podobná vlna zákazů a omezení ještě nedorazila. V roce 2007 byl sice uskutečněn jakýsi <a href="https://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/pomucka-pri-posuzovani-genderove-korektnosti-ucebnic" target="_blank" rel="noopener noreferrer">pokus</a> o kontrolu obsahu učebnic a učebních textů, ale nešlo o spojitost s politikou či vulgarismy. Jen se mělo více sledovat jejich vyvážení z hlediska genderové problematiky.

#Hlavní stránka #Zprávy #Americká knihovnická asociace #knihy #USA #zákaz

Publikováno: 9.2.2022

V poslední době se ve Spojených státech amerických rozšířila vlna protestů, v nichž rodiče či různé spolky požadují po učitelích nebo odpovědných úřednících veřejných škol revizi zdejších knihoven a následně vyřazení některých titulů. Jako nejčastěji udávané důvody se objevují rasové otázky a také údajná obscénnost či jiná podobná škodlivost pro děti školního věku. Jenže vyřazována jsou i některá celosvětově proslulá a dlouhodobě užívaná literární díla. Podle aktivistů bojujících za svobodu slova jde o novodobou cenzuru. Například organizace We The Patriots na své webové stránce píše, že „každý den se ve školách po celé Americe studentům říká, že nejsou dost dobří. A co hůř, učí se, že jsou špatní. Že jsou zodpovědní za útlak milionů lidí v průběhu posledních 400 let. Že musí odčinit údajné hříchy svých otců. To se vyučuje pod rouškou učebních osnov známých jako kritická rasová teorie.“ Virginská pobočka konzervativní rodičovsko-právní skupiny No Left Turn in Education se pustila do sestavování seznam knih, které jsou podle jejího mínění „používány k šíření radikálních a rasistických ideologií mezi studenty“ a „rozdělují společnost za účelem „indoktrinace dětí nebezpečnou ideologií“. Na seznamu je zařazen například dystopický román Margaret Atwoodové Příběh služebnice z roku 1985 nebo Bílá křehkost od Robin Diangelové z roku 2018. Tato díla by podle No Left Turn in Education neměla být ve výuce využívána samostatně, ale v kontextu s dalšími knihami či texty poskytujícími i jiný pohled na americké dějiny. Pokud tomu tak nebude, měli by rodiče mít možnost děti z takových hodin odhlásit. Stížnosti podané na knihy ve školních knihovnách eviduje od roku 1990 Americká knihovnická asociace. Shromažďuje přitom informace ze dvou zdrojů - zpráv z médií a ze zpráv od jednotlivců. Zprávy o napadeních vybrané z veřejných dokumentů a médií z celé země jsou následně shromažďovány v časopise Journal of Intellectual Freedom and Privacy a poté publikovány v příručce Banned Books, neboli Zakázané knihy. Asociace sestavuje seznamy zakázaných a napadených knižních titulů, aby informovala veřejnost o cenzurních snahách, které se týkají knihoven a škol. V zatím posledním kompletně zpracovaném seznamu z roku 2020 bylo zaregistrováno 156 výzev k zákazu 273 konkrétních knižních titulů. Pro evropského čtenáře, který má alespoň nějakou povědomost o americké literatuře, je šokující, že mezi desítkou nejčastěji napadaných a zakazovaných titulů byly dvě celosvětově proslavené a oceňované knihy, jež se navíc v minulosti dočkaly i filmového zpracování. První je román Jako zabít ptáčka od Harper Leeové, která za něj v roce 1961 získala Pulitzerovu cenu. Jde o již klasické dílo moderní americké literatury, popisující život na jihu USA v době před druhou světovou válkou. A to včetně rasové nerovnoprávnosti a dalších tehdy běžných sociálních vztahů v „jižanských státech“. Důvodem zákazu byly „rasové urážky, které mohou mít negativní vliv na studenty, a také postava „bílého spasitele“. Neméně překvapivě je na seznamu zařazena také novela Johna Steinbecka O myších a lidech, která byl rovněž zakázána kvůli „rasovým urážkám a rasistickým stereotypům a jejich negativnímu vlivu na studenty“. Před několika dny navíc rozvířila debatu snaha školní rady v Tennessee, která vyřadila z učebních osnov Pulitzerovou cenou vyznamenaný komiks Arta Spiegelmana Maus, jenž netradiční formou zpracovává vzpomínky autorova otce na holocaust. Oficiálním důvodem byly vulgární výrazy a zobrazení nahoty. Možná se však spíše jednalo o latentní antisemitismus, což se později ukázalo v diskusním pořadu The View televize ABC, kde černošská herečka Whoopi Goldbergová v debatě o zákazu této knihy prohlásila, že nacistická genocida Židů se týkala „dvou skupin bělochů“, a nešlo tedy o rasismus. K nám zatím žádná podobná vlna zákazů a omezení ještě nedorazila. V roce 2007 byl sice uskutečněn jakýsi pokus o kontrolu obsahu učebnic a učebních textů, ale nešlo o spojitost s politikou či vulgarismy. Jen se mělo více sledovat jejich vyvážení z hlediska genderové problematiky.