Zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou je nutné v zájmu Kyjeva i Západu
Publikováno: 7.8.2023
ANALÝZA / Ruská agrese proti Ukrajině má stále větší dopady i mimo východní Evropu – politické, hospodářské, sociální, právní a humanitární. V tomto kontextu je třeba se vrátit k nejstarší a nejnaléhavější ukrajinské žádosti o přímou vojenskou podporu Západu v rámci této velké války. Krátce po zahájení masivní ruské invaze 24. února 2022 spustil Kyjev mezinárodní kampaň s žádostí o zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou. NATO a jeho členské země sice rozuměly ukrajinským obavám, ale návrh Kyjeva rychle a zcela odmítly jako příliš riskantní krok. Dokonce ani částečné vyhovění ukrajinskému požadavku, například vyhlášením některých částí západního vnitrozemí Ukrajiny za bezletové zóny, nebylo považováno za národní zájem členských států NATO. Tato schematická úvaha byla sporná již v roce 2022. V roce 2023 se stala ještě pochybnější. Aktivní vojenské angažmá západních a dalších zainteresovaných zemí v týlových oblastech Ukrajiny s využitím stíhacích letounů a protiletadlových zbraní by uspokojilo nejen ukrajinské volání o pomoc. Válka Ruska proti ukrajinskému státu, ekonomice a obyvatelstvu se dotýká klíčových zájmů mnoha zemí mimo východní Evropu. Národní zájmy Ukrajiny a mnoha dalších zemí světa se shodují přinejmenším ve čtyřech směrech, a proto vyžadují přímou akci i ze strany neukrajinských aktérů. Zabránit humanitární katastrofě a udržet globální stabilitu Zaprvé, udržení schopnosti Ukrajiny sklízet a vyvážet potraviny a zejména obilí úzce souvisí nejen se znepokojivými humanitárními otázkami. Je to také podmínka nezbytná pro zachování celosvětové stability a pořádku. Nedostatek a nové zvýšení cen základních potravinářských produktů, jako jsou mouka a chléb, bude mít vážné transkontinentální sociální a politické důsledky. Mohou zahrnovat nestabilní…