Zrušení superhrubé mzdy je na spadnutí. Spočítejte si, kolik na něm vyděláte

#Osobní finance

Publikováno: 31.8.2020

Nový koncept daně z příjmů fyzických osob spočívá ve zrušení superhrubé mzdy a zavedení daňové progrese. "Daňové sazby by měly být nastavené tak, aby příliš nezatěžovaly poplatníka, ale aby došlo k získání dalších dodatečných prostředků, zejména z vyššího zdanění vyšších příjmů. Daňové sazby jsou nastaveny ve výši 15 a 23 procent, základem daně by byl hrubý příjem," vysvětluje daňový expert Michal Jelínek ze společnosti V4 Group.

• Koalice se shodla na zrušení superhrubé mzdy. Senioři dostanou příspěvek 5000 korun

Doplňuje, že konstrukce daně z příjmů je celkem složitá. Má za úkol zohlednit sociální postavení poplatníků, a tím umožnit redistribuci vytvořeného důchodu od osob s vyššími příjmy k osobám s nižšími příjmy.

"Se zrušením superhrubé mzdy se vracíme k určitému normálu a standardu, na který jsme byli zvyklí a který je běžný i v Evropě. Tedy vypočítává daň z příjmů, nikoliv z pojistného," míní Miroslav Zeman ze serveru Bankovnipoplatky.cz.

Utrácet, nebo spořit?

Superhrubá mzda byla zavedená v roce 2008 vládou Mirka Topolánka. Od té doby ji kritizovala levice a postupem času se jí chtěla zbavit i pravice, ale nikdy se na tento krok nenašla dostatečná koaliční podpora.

"Hlavním argumentem byl vždy příliš vysoký výpadek v příjmech státní kasy, ale nyní se otevírá příznivé politické okno pro akci," míní Tomáš Volf, ekonom společnosti Citfin. 

Premiér Babiš oznámil, že zrušení superhrubé mzdy od ledna 2021 bude mít dopad na státní rozpočet ve výši 74 miliard korun. To se ale podle Volfa v rostoucím státním dluhu, který sahá k 500 miliardám korun, schová. Navíc stát uvažuje tuto díru v rozpočtu částečně zalepit bankovní nebo elektronickou daní. 

• Průměrná hrubá mzda v 1. čtvrtletí letošního roku byla 34 077 korun, superhrubá mzda 45 663 korun. V tomto případě bude rozdíl na dani mezi výpočtem ze superhrubé a hrubé mzdy 1 727 korun měsíčně ve prospěch zaměstnanců. 

"Pokud lidé uvidí na výplatní pásce více peněz, chmury z rostoucího státního dluhu rychle zmizí. Pointou tohoto kroku je dostat tyto finanční prostředky do peněženek lidí, kteří je budou utrácet. To by mělo zpětně zvýšit spotřebu, podpořit maloobchodní tržby a část z těchto peněz vrátit do státní kasy skrz DPH," vysvětluje Volf.

• Zaměstnanec versus OSVČ: Spočítali jsme, kdo platí vyšší pojistné do státní kasy

Jenže podle Davida Vagenknechta z Raiffeisenbank se na zvýšenou kupní sílu zákazníků nedá úplně spoléhat. "Poslední průzkum spotřebitelské důvěry naznačil, že ačkoliv se důvěra spotřebitelů zvyšuje, jejich obavy o vlastní budoucí finanční situaci přetrvávají, což podněcuje vyšší míru spoření a tvorby finančních rezerv. Efekt snížení daně z příjmu by tak mohl být zaznamenán v úsporách namísto v poptávce," uvažuje David Vagenknecht.

Ekonom České spořitelny Michal Skořepa upozorňuje také na reputační riziko České republiky u zahraničních investorů. Ti v posledních letech podle něj celkem hojně investovali do českého státního dluhu, který byl atraktivní - měli jsme jedno z nejnižších zadlužení v Evropě. "Nyní, pokud vláda dobře nevysvětlí, proč připravuje státní rozpočet o miliardové příjmy, si mohou říci, aha, pozor, tam dochází k nějakým změnám a přestanou mít důvěru a budou investovat jinde," říká Skořepa. 

Nezaměstnanost hraje roli

Zrušení superhrubé mzdy a dopadu na rozpočet možná trochu pomůže i rostoucí nezaměstnanost. Jelikož se superhrubá mzda počítá z daně z příjmů a v dalších měsících se podle odborníků bude počet nezaměstnaných zvyšovat, výpadek příjmů pro státní rozpočet nebude takový.

"Vyšší nezaměstnanost může být skrytým argumentem, proč superhrubou mzdu zrušit právě teď. Spojitost s vyššími náklady na výplatu dávek v nezaměstnanosti nemusí být na první pohled patrná," tvrdí ekonom Volf.

• Pandemie prohloubila rozdíly ve mzdách. Snahy o rovnost smetla za pár měsíců

V současnosti se z hrubé mzdy zaměstnance vypočítávají jak jeho vlastní odvody na sociální (6,5 %) a zdravotní (4,5 %) pojištění, tak i odvody na sociální a zdravotní pojištění, které za něj platí zaměstnavatel. Je to 24,8 a 9 procent.

Pokud tyto dvě částky připočteme k hrubé mzdě, dostaneme superhrubou mzdu. A teprve z té se vypočítává 15procentní daň z příjmu. Jestliže se zruší superhrubá mzda, bude se daň stanovená podle velikosti příjmu počítat jen z hrubé mzdy. Do 140 tisíc korun tu bude 15 procent, nad 140 tisíc korun hrubého bude daň z příjmu 24 600 plus 23 % navíc z částky nad tuto mzdu. Jedná se o progresivní zdanění.

"Tlak na to, aby bohatí lidé platili na daních více, je na místě. A ti bohatí to dokonce uznávají. Zahraniční miliardářské celebrity již několikrát avizovaly, že je třeba bohaté zdanit víc. V některých zemích se totiž nepodařilo zvládnout rozkol mezi chudými a bohatými, tam pak stoupá riziko sociálních nepokojů. A když se podíváme po Evropě, tak to platí téměř v každém státě, že bohatí platí o nějaké procento vyšší daně," říká Michal Skořepa. 

• Kolik korun přesně na účtu přibude, pokud bude návrh schválen a začne od ledna 2021 platit, si spočítejte na naší kalkulačce. 

Zaměstnavatelé připlatí

Odvody zaměstnavatele na pojištění za zaměstnance se ovšem ani po přijetí návrhu nezmění. Tedy budou dál činit dohromady 33,8 procenta. "Pokud se nezmění hrubá mzda zaměstnance, tak se nezmění ani náklady zaměstnavatele," vysvětluje Michal Jelínek z V4 Group.

• Vyšší plat = vyšší daně? Bohatnoucí Češi mění názor, spojuje je pocit nespravedlnosti

Takže zaměstnavatelé neušetří. Naopak, budou si muset na přelomu roku připlatit. 

Všichni ekonomové se totiž shodují na tom, co už zmiňovala Hospodářská komora. A to, že pro podnikatele a firmy bude problémem a dodatečným nákladem změna programů pro výpočty a evidenci mezd. Zdanění se totiž výrazně změní.

"Pokud by nakonec přece jen byla superhrubá mzda zrušena, ocenili bychom, kdyby byla provázena snížením celkové daňové a pojistné zátěže," doplňuje tiskový mluvčí komory Miroslav Diro.