Zrušme imunitu poslanců, ať se konečně vyřeší Čapí hnízdo

<img width="640" height="426" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2019/03/Čapák.jpeg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2019/03/Čapák.jpeg 640w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2019/03/Čapák-300x200.jpeg 300w" sizes="(max-width: 640px) 100vw, 640px" />Babišova propaganda se snaží stavět na roveň žádost o vydání k trestnímu stíhání jeho a Bohuslava Svobody z ODS. Toto zaznělo v Otázkách Václava Moravce. Ale to je argumentační faul. Ty dva případy jsou sobě vzdálené jako Země a Měsíc. Bohuslav Svoboda ještě jako pražský primátor a člen Rady hlavního města Prahy spolupodepsal prodloužení nevýhodných smluv ke kartě Opencard, které uzavřel jeho předchůdce Pavel Bém. Svoboda se bránil tvrzením, že pokud by smlouvy tenkrát neprodloužili, i když věděli o jejich nevýhodnosti pro město, Pražanům by tyto nové režijky přestaly platit. Naproti tomu Andrej Babiš čelí vyšetřování v klasickém případu hospodářské kriminality, kdy měl zneužít evropské dotace určené pro malé podniky na stavbu Čapího hnízda, když firmu – žadatele o dotaci – na několik let vyvedl z holdingu, načerpal dotace a zase ji do holdingu vrátil. Poslanec Svoboda tedy čelí trestnímu stíhání kvůli politickému rozhodnutí v politické funkci, které nedělal ve prospěch nějaké své firmy. Poslanec Babiš se měl trestného činu dopustit jako podnikatel a ve prospěch své firmy. Dodejme, že mezitím byli ostatní obvinění v kauze Opencard osvobozeni. Obvinění v kauze Čapí hnízdo jsou nadále stíháni. Zatímco Bohuslav Svoboda požádal sněmovnu, aby ho vydala, Andrej Babiš dokola opakuje, že je stíhán na základě politické objednávky. Svým způsobem i to je ukázka toho, kdo je tady charakter a přistupuje tak i k věci samotné. Určitě je také nad slunce jasnější, že alfou a omegou je pro Babiše právě poslanecká imunita nebo jeho snaha stát se prezidentem, díky čemuž by mohl získat doživotní imunitu. Jen tak mimochodem, za Rakouska-Uherska, na konci devatenáctého století sloužila poslanecká imunita původně k ochraně nejen českých poslanců před trestním stíháním za politické projevy. A už v roce 1920 coby převzatá ze zákonů konstituční monarchie byla i v tak malém rozsahu veřejností silně kritizována. Postupem doby se totiž nabalovala tak, že dokonce ještě před osmi lety nemohli být poslanci a senátoři stíháni ani za přestupky a imunita byla doživotní. To je výzva pro současné zákonodárce, aby takhle rozsáhlou imunitu, což v Evropě nemá obdoby, upravili, nebo přímo zrušili. Pak se v politice přestanou pohybovat lidé jako Babiš.

#Hlavní stránka #Komentáře a názory #kauza Čapí hnízdo #Opencard #poslanecká imunita

Publikováno: 20.12.2021

Babišova propaganda se snaží stavět na roveň žádost o vydání k trestnímu stíhání jeho a Bohuslava Svobody z ODS. Toto zaznělo v Otázkách Václava Moravce. Ale to je argumentační faul. Ty dva případy jsou sobě vzdálené jako Země a Měsíc. Bohuslav Svoboda ještě jako pražský primátor a člen Rady hlavního města Prahy spolupodepsal prodloužení nevýhodných smluv ke kartě Opencard, které uzavřel jeho předchůdce Pavel Bém. Svoboda se bránil tvrzením, že pokud by smlouvy tenkrát neprodloužili, i když věděli o jejich nevýhodnosti pro město, Pražanům by tyto nové režijky přestaly platit. Naproti tomu Andrej Babiš čelí vyšetřování v klasickém případu hospodářské kriminality, kdy měl zneužít evropské dotace určené pro malé podniky na stavbu Čapího hnízda, když firmu – žadatele o dotaci – na několik let vyvedl z holdingu, načerpal dotace a zase ji do holdingu vrátil. Poslanec Svoboda tedy čelí trestnímu stíhání kvůli politickému rozhodnutí v politické funkci, které nedělal ve prospěch nějaké své firmy. Poslanec Babiš se měl trestného činu dopustit jako podnikatel a ve prospěch své firmy. Dodejme, že mezitím byli ostatní obvinění v kauze Opencard osvobozeni. Obvinění v kauze Čapí hnízdo jsou nadále stíháni. Zatímco Bohuslav Svoboda požádal sněmovnu, aby ho vydala, Andrej Babiš dokola opakuje, že je stíhán na základě politické objednávky. Svým způsobem i to je ukázka toho, kdo je tady charakter a přistupuje tak i k věci samotné. Určitě je také nad slunce jasnější, že alfou a omegou je pro Babiše právě poslanecká imunita nebo jeho snaha stát se prezidentem, díky čemuž by mohl získat doživotní imunitu. Jen tak mimochodem, za Rakouska-Uherska, na konci devatenáctého století sloužila poslanecká imunita původně k ochraně nejen českých poslanců před trestním stíháním za politické projevy. A už v roce 1920 coby převzatá ze zákonů konstituční monarchie byla i v tak malém rozsahu veřejností silně kritizována. Postupem doby se totiž nabalovala tak, že dokonce ještě před osmi lety nemohli být poslanci a senátoři stíháni ani za přestupky a imunita byla doživotní. To je výzva pro současné zákonodárce, aby takhle rozsáhlou imunitu, což v Evropě nemá obdoby, upravili, nebo přímo zrušili. Pak se v politice přestanou pohybovat lidé jako Babiš.