Zrušte Netflix. Telenovela v režii ANO donutila diváky ždímat slzami nasáklé kapesníky
Publikováno: 8.5.2026
GLOSA / To včera nebyla tisková konference ministryně Mrázové. To byl crossover mezi Ordinací v růžové zahradě, Výměnou manželek a konkurzem na audioknihu Danielle Steelové. Ministryně přišla vysvětlovat podezřelé bydlení a černé stavby a odcházela jako hrdinka telenovely, kterou život zkouší víc než scenáristu TV Barrandov po třetím rumu. Člověk čekal větu typu: „Udělala jsem chybu, vyvodím odpovědnost, byt vrátím městu (nebo za něj aspoň začnu platit tržní nájem) a odstoupím“. Místo toho dostal rodinnou kroniku. Alimenty. Samoživitelství. Pietní místo maminky. Nádor lýtkové kosti. Bývalí manželé. Současní manželé. Polovina zahrady. Druhá polovina zahrady. Ještě chvíli a dozvěděli jsme se, kdo v roce 1997 sežral křečka a proč malý Pepíček přestal chodit na flétnu. A nejlepší je, že to celé mělo působit lidsky. Jenže ono to lidsky nepůsobilo. Vyšel z toho totiž zoufalý pokus utopit průšvih v kýblu emocí. Když nefungují fakta, nastupuje slza. Když neobhájíš papalášství, vytáhneš historku o alimentech. Když smrdí černá stavba, přihodíš rakovinu manžela. Marketingová strategie „plač a doufej“. Úplně nejkrásnější je ten kontrast. Normální člověk v Bílině počítá, jestli vyjde s nájmem v garsonce a jestli dětem zaplatí kroužky. Paní ministryně vysvětluje, že 130 metrů za osm tisíc vlastně nebyl žádný luxus. Ještě že nepřidala, že klavír nebyl Steinway, ale jen Petrof, a mramor v koupelně jen takový lidový z Turecka, ne z italské Carrary. Zatímco republika řeší střet zájmů, papalášství, aroganci a další vládní hrůzy, Babišova ministryně nám naservírovala psychoterapeutické sezení s prvky argentinské telenovely. Člověk skoro čekal, že za ní zpoza řečnického pultu vyjde…