Zůstaňme v Afghánistánu, radili generálové Bidenovi. Nástup Tálibánu je zaskočil

<p><img width="1652" height="966" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/ccc-91.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="commons.wikimedia/CC BY 2.0/Michael Stokes" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/ccc-91.jpg 1652w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/ccc-91-300x175.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/ccc-91-1024x599.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/ccc-91-768x449.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/ccc-91-1536x898.jpg 1536w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/05/ccc-91-290x170.jpg 290w" sizes="(max-width: 1652px) 100vw, 1652px" /></p><strong>Dvojice generálů americké armády v úterý při slyšení před komisí Kongresu uvedla, že prezidentu Joeu Bidenovi rozmlouvali úplné stažení ozbrojených složek USA z Afghánistánu. Počítali s přítomností asi dvou a půl tisíce amerických vojáků, kteří by na situaci v zemi nadále dohlíželi. Generál Mark Milley každopádně přiznal, že rychlost, s jakou se zhroutila afghánská vláda, Spojené státy nepříjemně překvapila.</strong> Svědectví generálů Milleyho a Franka McKenzieho před senátní komisí pro ozbrojené složky je přitom v rozporu s dřívějšími prohlášeními Bidena, který se nechal slyšet, že si na žádnou radu o ponechání alespoň sníženého vojenského zastoupení USA v Afghánistánu nevzpomíná, <a href="https://www.bbc.com/news/world-us-canada-58719834" target="_blank" rel="noopener noreferrer">uvádí britská BBC</a>. Kromě zmíněné dvojice generálů před komisí amerického senátu vypovídal také ministr obrany Lloyd Austin. Slyšení se konalo jen několik týdnů poté, co se extrémistické islámské hnutí Tálibán v podstatě bez boje během několika dní zmocnilo vlády v Afghánistánu, když se mu západními spojenci trénované vládní jednotky ani nepostavily do cesty. Následovala chaotická evakuace cizinců i některých Afghánců z kábulského letiště, kterou na konci srpna krvavě poznamenal sebevražedný útok, při němž zemřelo 182 lidí, z toho 13 příslušníků amerických ozbrojených sil. Generál McKenzie, který jako velitel Ústředního (vojenského) velení USA (US Central Command) na celou evakuaci a stažení z Afghánistánu dohlížel, před senátní komisí vypověděl, že on osobně doporučoval v zemi ponechat menší vojenské zastoupení v počtu 2500 vojáků. To je v rozporu se slovy Bidena, který novinářům 19. srpna řekl, že si na žádnou takovou radu ani doporučení nevzpomíná. S ponecháním menšího armádního kontingentu v Afghánistánu prý souhlasil i generál Milley. Na přímý dotaz jednoho ze senátorů, zda tedy prezident Joe Biden mluvil nepravdivě, ale odmítl dát přímou odpověď. Milley nicméně varoval, že Tálibán byl a nadále zůstává teroristickou organizací, která nezpřetrhala vazby na Al-Káidu. Následně se do sporu vložila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. "Prezident si váží dobře míněných rad vysokých vojenských velitelů a armády, to ale neznamená, že s nimi vždy souhlasí," reagovala Psakiová. Dodala, že pokud by v Afghánistánu americké ozbrojené síly zůstaly i po srpnovém termínu, byly by teď Spojené státy ve válce s Tálibánem.

#Hlavní stránka #Zprávy #Afghánistán #americká armáda #generál #Joe Biden #odchod #rada #Tálibán #vojáci

Publikováno: 29.9.2021

Dvojice generálů americké armády v úterý při slyšení před komisí Kongresu uvedla, že prezidentu Joeu Bidenovi rozmlouvali úplné stažení ozbrojených složek USA z Afghánistánu. Počítali s přítomností asi dvou a půl tisíce amerických vojáků, kteří by na situaci v zemi nadále dohlíželi. Generál Mark Milley každopádně přiznal, že rychlost, s jakou se zhroutila afghánská vláda, Spojené státy nepříjemně překvapila. Svědectví generálů Milleyho a Franka McKenzieho před senátní komisí pro ozbrojené složky je přitom v rozporu s dřívějšími prohlášeními Bidena, který se nechal slyšet, že si na žádnou radu o ponechání alespoň sníženého vojenského zastoupení USA v Afghánistánu nevzpomíná, uvádí britská BBC. Kromě zmíněné dvojice generálů před komisí amerického senátu vypovídal také ministr obrany Lloyd Austin. Slyšení se konalo jen několik týdnů poté, co se extrémistické islámské hnutí Tálibán v podstatě bez boje během několika dní zmocnilo vlády v Afghánistánu, když se mu západními spojenci trénované vládní jednotky ani nepostavily do cesty. Následovala chaotická evakuace cizinců i některých Afghánců z kábulského letiště, kterou na konci srpna krvavě poznamenal sebevražedný útok, při němž zemřelo 182 lidí, z toho 13 příslušníků amerických ozbrojených sil. Generál McKenzie, který jako velitel Ústředního (vojenského) velení USA (US Central Command) na celou evakuaci a stažení z Afghánistánu dohlížel, před senátní komisí vypověděl, že on osobně doporučoval v zemi ponechat menší vojenské zastoupení v počtu 2500 vojáků. To je v rozporu se slovy Bidena, který novinářům 19. srpna řekl, že si na žádnou takovou radu ani doporučení nevzpomíná. S ponecháním menšího armádního kontingentu v Afghánistánu prý souhlasil i generál Milley. Na přímý dotaz jednoho ze senátorů, zda tedy prezident Joe Biden mluvil nepravdivě, ale odmítl dát přímou odpověď. Milley nicméně varoval, že Tálibán byl a nadále zůstává teroristickou organizací, která nezpřetrhala vazby na Al-Káidu. Následně se do sporu vložila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. "Prezident si váží dobře míněných rad vysokých vojenských velitelů a armády, to ale neznamená, že s nimi vždy souhlasí," reagovala Psakiová. Dodala, že pokud by v Afghánistánu americké ozbrojené síly zůstaly i po srpnovém termínu, byly by teď Spojené státy ve válce s Tálibánem.