Zvýšení minimální mzdy zachraňuje životy, tvrdí studie. Česká situace je však jiná

#Ekonomika

Publikováno: 5.2.2020

The Economist informoval, že výzkum Emory University v Atlantě prokazuje vliv výše minimální mzdy na duševní zdraví pracovníků, potažmo na počet sebevražd ve společnosti.

Studie se zaměřovala na dospělé ve věku 18 až 64 let se základním a středoškolským vzděláním. Na základě údajů ze všech amerických států v letech 1990 až 2015 autoři výzkumu odhadují, že zvýšení hodinové mzdy o jeden dolar je spojeno s 3,5procentním poklesem míry sebevražd.

Pokud by se tato teorie uplatnila na delším časovém úseku, znamenalo by to, že během 25 let by zvýšení hodinové mzdy o jeden dolar zabránilo 27 550 sebevraždám. V případě nárůstu o dva dolary by se jednalo dokonce o 57 000 zachráněných životů.

Výsledky propočtů ukazuje graf v úvodu článku. Na něm je vedle skutečného počtu sebevražd v průběhu let zobrazen také odhad, jak by křivka vypadala, pokud by se minimální hodinová mzda zvýšila o jeden nebo o dva dolary.

Podle sociologa Daniela Prokopa je americká studie provedená kvalitně a není důvod jí nedůvěřovat. "Není to jen nějaká korelace v čase, ale zkoumá, jak se liší vývoj sebevražednosti v různých státech poté, co zvednou a nezvednou minimální mzdu, a kontroluje i další faktory. Sice nelze úplně vyloučit, že spolu se zvýšením mzdy dochází k jiné proměně politiky, kterou autoři nemohou kontrolovat, ale vypadá to, že skutečně tento efekt může existovat," komentuje studii pro Aktuálně.cz Prokop.

V Česku by však podle něj podobný výzkum ke stejným výsledkům nedošel. Důvodem jsou odlišné okolnosti. "Minimální mzdu tady bere méně lidí, máme trochu jinou sociální síť a podobně. V době ekonomické krize sice sebevražednost některých ročníků stoupla, stejně jako rozvodovost. Ale to nemusí být přímo dopad minimální mzdy, ale i velmi stresujících věcí jako exekuce," vysvětluje Prokop.

I v Česku je však otázka týkající se nárůstu mzdy ožehavým politickým tématem. V průběhu posledních 30 let se sice již několikrát zvyšovala, podle odborů či expertů na sociální oblast ovšem ani její současná výše není dostatečná. "Myslím, že to, co z ní dostanete čistého, rozhodně dostatečné není. Nemá přece smysl, aby člověk z těch 14 600 platil 800 Kč na dani z příjmu a pak dostával nějaké podpory," domnívá se sociolog Prokop.

Po posledním zvýšení letos v lednu činí v současné době minimální mzda 14 600 Kč měsíčně, což je o 1250 korun více než loni. V přepočtu na hodinu, což je údaj, který je v například v USA běžnější, je to 87,30 Kč. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je tak její česká výše stále na relativně nízké úrovni, podle statistik je dokonce pod hranicí příjmové chudoby.

Na Slovensku je letos 580 eur (přibližně 14 865 Kč), v Polsku 2600 zlotých (tedy cca 15 600 Kč).

"Česká ekonomika se přitom pyšní tím, jak je dobrá. Že je země budoucnosti. Ale zaplatit to mají zaměstnanci. Požadavek na 15 000 korun je z našeho pohledu jediný možný," vyzýval během loňských jednání předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Peníze nejsou všechno

Autoři americké studie však upozorňují, že samotné zvyšování mezd ke zvrácení negativního trendu u sebevražd nestačí. Jejich počet totiž i přes zlepšování finanční kondice obyvatel v USA nadále roste. 

Snížení ekonomické tísně pro lidi s nejnižšími platy je sice v rámci boje se sebevraždami dobrým začátkem, zároveň ovšem experti navrhují další opatření, která by politici mohli zvážit. Poukazují na to, že například v roce 2017, kdy si vzalo život na 47 000 Američanů, byly ve více než polovině případů použity střelné zbraně.

Pokud by vláda zpřísnila předpisy pro držení střelné zbraně a do zlepšení duševního zdraví obyvatel by se investovaly další peníze, zabránilo by se podle nich dalšímu zhoršování alarmujících čísel.

Přehled minimální mzdy v zemích EU