Search
Na jaře před asi 66 052 000 lety dostali naši předchůdci jedinečnou šanci
16.11.2024
Na území pozdější Montany a jižněji ležícího Nového Mexika právě nastával poslední den druhohorní éry. Bylo pozdní jaro před přibližně 66 052 000 lety a byl to zároveň poslední z oněch zhruba 70 miliard dní, které v předchozích 186 milionech let hostily slávu „éry plazů“
Slavný americký topol Pando je starý okolo 34 tisíc let. Má 47 tisíc kmenů
15.11.2024
Je to jeden strom. Od pohledu byste ho ale považovali spíš za menší les nebo háj. Všechny kmeny topolu osikovitého jménem Pando jsou propojené kořenovým systémem. Mají stejnou DNA. Jde proto o jeden organizmus. Biologové se teď pokusili spočítat jeho věk
Ve Wu-chanu rozjeli nový výzkum koronavirů. U odborníků vzbuzuje obavy
13.11.2024
Koronaviry udeřily v 21. století už třikrát, a především asijská příroda skrývá další nebezpečné viry z této skupiny. Čínští vědci rozjeli novou metodu jejich výzkumu. Odborníci varují před možným únikem zkoumaných virů a rozpoutáním ničivé pandemie
Dvaadvacet miliard úhozů jen na slovo „banány“. Opice Shakespeara nenapíše
8.11.2024
Známá věta o nekonečné opici říká, že primát náhodně bušící do klávesnice psacího stroje po nekonečnou dobu skoro jistě napíše jakýkoli text. Je to pravda. Podle nového výpočtu jde ale o zavádějící závěr
Mrtvola ve studni skutečně byla. A po osmi staletích ožívá díky genetikům
7.11.2024
Moderní genetické analýzy dávají epizodě z norské ságy jasnější obrysy a zároveň nastolily nové otázky. Kdo byl muž, jehož tělo použili dobyvatelé středověkého hradu Sverresborgu jako biologickou zbraň?
Rozřízl hruď a srdce pořád bilo. Omyl nakonec stál průkopníka anatomie život
6.11.2024
Medici se o něm dodnes učí. Bruselský rodák Andreas Vesalius, průkopník anatomie a velký propagátor pitev, zemřel před 460 lety při pouti do Svaté země. Má se za to, že ji podnikl jako pokání. Za co?
Stopařův průvodce po Sluneční soustavě: jak se svézt k Marsu na asteroidu?
5.11.2024
Meziplanetární cestování s sebou nese riziko vysokých dávek záření ohrožujících zdraví astronautů. Stavba kosmických lodí s dostatečně silnou radiační ochranou je drahá. Vědci proto začínají promýšlet jinou možnost. Co takhle schovat lidské cestující uvnitř některé planetky? Létají pravidelně jako...
Levná výroba extrémně drahých léků. Zajistí ji buňky v lidském těle
4.11.2024
Proti mnoha závažným onemocněním disponuje věda účinnými léky. Nikoho ovšem nevyléčí, protože se je nedaří dostat na postižená místa na dost dlouhou dobu a v potřebném množství. Řešení nabízí bioelektronika a buněčné terapie